Charakter kraje

28. dubna 2007 v 14:39 | Jára |  ○ Město Liberec ○
A JEDNOTLIVÝCH SPRÁVNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍMapa Libereckého kraje

CHARAKTER KRAJE
Liberecký kraj se rozprostírá na severu České republiky. Území zahrnuje sever České kotliny, Jizerské hory, západní Krkonoše s Krkonošským podhůřím a východní část Lužických hor. Svým severním okrajem tvoří v délce 20 km státní hranici se Spolkovou republikou Německo, na kterou navazuje 130 km dlouhá hranice s Polskem. Východní část kraje sousedí s Královéhradeckým krajem, na jihu přiléhá ke Středočeskému kraji a na západě ke kraji Ústeckému.
Liberecký kraj tvoří jen 4,0 % území celé České republiky. S výjimkou hlavního města Prahy je kraj se svými 3 163 km2 nejmenším v republice. Zemědělská půda zaujímá 44,5 % rozlohy kraje, podíl orné půdy na celkové rozloze (22,3 %) je hluboko pod celostátním průměrem. Naopak výrazně vysoký podíl území kraje představuje lesní půda (44,2 %).
Celý kraj je převážně hornatý. Jeho výšková členitost odpovídá charakteristikám pahorkatiny. Nejvyšším bodem kraje je 1 435 m vysoký vrchol Kotel nedaleko Harrachova v okrese Semily, nejnižší bod 208 m n.m. leží v okrese Liberec v místě, kde řeka Smědá opouští území České republiky. Nejznámějším vrcholem kraje je Ještěd, který je se svými 1 012 m nejvyšším vrcholem Ještědského hřebenu. Klima v severovýchodní části kraje (Jizerské hory, Krkonoše a podhůří) spadá do lehce chladné oblasti. Západní a jihozápadní část má podmínky mírně teplé oblasti. Vody jsou z území kraje odváděny do tří řek. Západ kraje tvoří povodí Ploučnice, východ kraje leží v povodí horního Labe a sever se nachází v povodí Odry (Nisy). Zásoby podzemních vod se nacházejí převážně při jižní hranici kraje, na severovýchodě pak je chráněná oblast přirozené akumulace povrchových vod. V kraji jsou rovněž prameny minerálních vod a léčivé rašeliny.
V surovinové základně Libereckého kraje dominují kvalitní sklářské a slévárenské písky. Již v minulosti byl kraj významný těžbou a zpracováním dekoračních a stavebních kamenů (např. liberecká žula, železnobrodské pokrývačské břidlice, kvalitní čediče a křemence aj.). V současné době je lomová činnost zaměřena na těžbu písků, štěrkopísků a drceného kameniva. Do okresu Semily zasahují zásoby černého uhlí z podkrkonošské pánve. Donedávna měla nejvýznamnější postavení v surovinové základně ložiska radioaktivních surovin v okrese Česká Lípa. Těžba a zpracování uranu vnesla v uplynulých třiceti letech do této oblasti velké ekonomické, sociální a také ekologické změny. V roce 1990 byla ukončena těžba hlubinná a v roce 1993 bylo rozhodnuto také o ukončení chemické těžby uranu, jejíž likvidace potrvá pravděpodobně několik desetiletí.
Reformou státní správy k 1. 1. 2000 byla Česká republika rozdělena na 14 krajů (NUTS3). Okresy Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa a Semily se tak staly Libereckým krajem. K 1. 1. 2003 nabyla platnosti poslední reforma státní správy. Byly zrušeny okresní úřady a současně byly ustaveny územní obvody pověřených obcí II. stupně a správní obvody obcí s rozšířenou působností III. stupně. Touto reformou však nebyly zrušeny okresy jako územní jednotky NUTS4. Správní obvody obcí s rozšířenou působností územně neodpovídají hranicím okresů. Na území Libereckého kraje se nachází 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a v rámci nich 21 územních obvodů pověřených obcí.
Ke konci roku 2003 měl Liberecký kraj celkem 427 722 obyvatel (4,2 % z České republiky). Podle tohoto ukazatele je tak druhý nejmenší. Průměrná hustota 135,2 obyvatel na km2 mírně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší koncentrace obyvatel je v okresech Jablonec nad Nisou (219 obyvatel na km2) a Liberec (171 obyvatel na km2). Na území kraje je 216 obcí a průměrná rozloha obce činí 14,6 km2. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 5,9 % obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 78,0 %. Méně urbanizován je pouze okres Semily, kde bydlí jen 59,8 % obyvatel ve městech. Hlavním centrem kraje je téměř stotisícový Liberec. Druhým největším městem je Jablonec nad Nisou se 45 tisíci obyvateli.
Populační vývoj Libereckého kraje se výrazně neodchyluje od vývoje v ostatních krajích České republiky. Obyvatelstvo má proti republikovému průměru nepatrně mladší věkovou strukturu. Průměrný věk obyvatel kraje je 38,6 let, což je o 0,7 let méně než je republikový průměr. Přesto, že celkový úbytek obyvatel v letech 1995 - 2003 činil 1 252 osob, udržuje si Liberecký kraj jako celek, ve srovnání s celostátním průměrem, příznivější přirozený i migrační vývoj obyvatel. Věková skladba obyvatel je v jednotlivých oblastech kraje značně rozdílná. Zatímco na Českolipsku patří populace k nejmladší v republice, naopak na Semilsku a Turnovsku je jednou z nejstarších. Postupně dochází ke stárnutí populace v důsledku nízké úrovně porodnosti.
Liberecký kraj má převážně průmyslový charakter. Rozvinut je zde průmysl skla a bižuterie, výroba a zpracování plastů, strojírenství a odvětví zpracovatelského průmyslu s úzkou vazbou na výrobu automobilů. Tradiční textilní průmysl ztratil v důsledku útlumu v posledních letech svoje dominantní postavení. V zemědělství, které je pouze doplňkovým odvětvím, jsou hlavními plodinami obiloviny a pícniny v návaznosti na chov skotu. V souvislosti s novými tržními podmínkami po roce 1990 nastal značný rozvoj malého a středního podnikání zaměřený zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby. Převážně ve 2. polovině 90. let se projevil zřejmý příliv zahraničních firem, které staví na tradicích a kvalifikované pracovní síle kraje. V posledních letech výrazně posílila pozice odvětví obchodu a dopravy. Nezanedbatelnou součástí ekonomiky kraje je cestovní ruch.
Hrubý domácí produkt na obyvatele v roce 2001 vykazoval 83,6 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele České republiky a 50,5 % hrubého domácího produktu na obyvatele Evropské unie jako celku. Liberecký kraj se podílel 3,5 % na celkovém HDP České republiky. Patří mezi kraje s nižší ekonomickou úrovní.
Restrukturalizace průmyslu a zemědělství současně s útlumem uranové činnosti se projevila na růstu nezaměstnanosti. K 31. 12. 2003 byla nezaměstnanost, vypočtená z podkladů Úřadu práce, v Libereckém kraji 9,48 %, což je o 0,83 bodu méně než celostátní průměr. Míra nezaměstnanosti se mezi roky 2002 a 2003 zvýšila o 0,8 %, zatímco v celé ČR pouze o 0,5 %. V pořadí krajů dle míry nezaměstnanosti si náš kraj pohoršil. Před rokem se dělil o sedmé a osmé místo s Pardubickým krajem, na konci roku 2003 byl již na místě osmém. V Libereckém kraji byl z hlediska přízně investorů zvláště příznivý rok 2000, v následných letech se efekty z investorských pobídek a budování průmyslových zón projevovaly více v jiných krajích.
Průměrná mzda v Libereckém kraji je dlouhodobě pod průměrem České republiky, který je však ovlivněn výrazně vyšší průměrnou mzdou v hlavním městě Praze. Ve výši průměrné mzdy se odráží i struktura průmyslu v Libereckém kraji, který zaměstnává vysoký podíl žen. Průměrná měsíční mzda v Libereckém kraji ve fyzických osobách v roce 2003 činila 15 102 Kč.
Rozvoj podnikatelských aktivit je velmi silně podmíněn dopravní dostupností. Na území Libereckého kraje činí celková délka železničních tratí 543 km. Hustota železniční sítě 0,172 km/km2 přesahuje téměř o polovinu celostátní průměr. Liberecký kraj leží ve výseči mezi dvěma dálničními tahy D8 Praha - Ústí nad Labem - Dresden a D11 Praha - Hradec Králové - Lubowka - Legnica. Hlavní dopravní osu tvoří rychlostní silnice z Prahy do Liberce, která zajišťuje kvalitní spojení regionu s centrem státu. Druhou osou ve směru sever - jih zajišťuje silnice Svor - Česká Lípa - Mělník a ve směru západ východ silnice Děčín - Nový Bor - Hrádek nad Nisou - Liberec - Turnov - Hradec Králové. Z celkové délky silnic tvoří silnice druhé třídy 20,0 %, silnice třetí třídy 66,5 %.
Nárůst automobilové dopravy se nepříznivě promítá na kvalitě životního prostředí. Ta je v rámci Libereckého kraje v hodnocení podle jednotlivých složek územně diferencovaná. Hlavními zdroji znečišťování ovzduší jsou spalovací procesy. Nadále se projevuje negativní vliv tepelných elektráren sousedních zemí i tuzemských elektráren.
Vydatné zdroje povrchových vod v horských oblastech a podzemních vod zejména v Severočeské křídové tabuli, vytvářejí z Libereckého kraje významnou a perspektivní zásobárnu pitné a užitkové vody celostátního významu. Téměř 60 % celkové rozlohy kraje zaujímají chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jizerské hory, Krkonoše a Severočeská křída. Jedná se o výrazně nejvyšší zastoupení chráněné oblasti přirozené akumulace vod v rámci regionů v České republice. To představuje značné nároky na ochranu vod ve vztahu k hospodářskému rozvoji oblasti.
Území Libereckého kraje náleží z přírodovědeckého hlediska k vysoce významným regionům a vyznačuje se velkou pestrostí přírodních ekosystémů, vysokou koncentrací chráněných území a botanicky a zoologicky významných lokalit. V kraji se nalézá 5 chráněných krajinných oblastí (České středohoří, Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, Kokořínsko), rovněž 7 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 35 přírodních rezervací, 56 přírodních památek.
Specifickým územím v kraji je bývalý vojenský prostor - Ralsko v okrese Česká Lípa. Vojenský výcvikový prostor vznikl v počátku padesátých let a v jeho důsledku byla zlikvidována řada tehdejších obcí. Od roku 1968 zde byla dislokována armáda bývalého Sovětského svazu. Po jejím odchodu došlo ke zrušení vojenského prostoru. Činnost armády zde však zanechala řadu objektů a zařízení, pro která se dodnes hledá adekvátní využití. Nejrychleji se daří obnovovat domovní a bytový fond, což se projevuje v nárůstu osídlení tohoto území.
Školství reprezentuje stabilizovaná síť základních škol. V Libereckém kraji je silné zastoupení speciálních škol (pro žáky od 3 do 19 let postižené mentálně, tělesně, s vadami sluchu, řeči, zraku, kombinovanými vadami atd). Od roku 1990 se zvýšil počet gymnázií a středních odborných škol, poklesl počet středních odborných učilišť. Pro Liberecký region je typické početně silné zastoupení středních uměleckých škol nadregionálního významu. Jedná se především o střední uměleckoprůmyslové školy sklářské a bižuterní.
Vysoké školství je v Libereckém kraji zastoupeno Technickou univerzitou Liberec. Po roce 1990 vzrostl výrazně počet studentů a počet fakult. Původní dvě fakulty - strojní a textilní doplnily fakulty pedagogická, hospodářská, architektury a mechatroniky a mezioborových inženýrských studií, přičemž textilní fakulta je jedinou v České republice.
Základní zdravotnickou péči zajišťuje síť ambulantních zařízení a síť lékáren, které odpovídají počtem i strukturou potřebám území. Akutní, následná a rehabilitační péče je zabezpečena stabilizovanou sítí nemocnic (celkem 10 v kraji), dlouhodobá lůžková péče je poskytována v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením Libereckého kraje je Nemocnice Liberec. V základních a specializovaných oborech má Nemocnice Liberec regionální působnost, ve vysoce specializovaných oborech poskytuje péči nemocným z celé České republiky. Zařízením nadregionální zdravotní péče je Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou.
V Libereckém kraji jsou dvě lázeňská střediska (Lázně Libverda, Lázně Kunratice), kde se léčí choroby pohybového ústrojí, srdce, krevního oběhu a revmatismus.
Liberecký kraj má bohatou kulturně historickou tradici, která se odráží ve velkém množství stavebních a historických památek i kulturních zařízení. K institucím nadregionálního významu patří především Severočeské muzeum v Liberci, Oblastní galerie v Liberci a Státní vědecká knihovna v Liberci. Významnými kulturními institucemi jsou dále Divadlo F. X. Šaldy se scénou Malého divadla a Naivní divadlo v Liberci, Zoologická a Botanická zahrada v Liberci. V různých částech kraje se kromě řady muzeí a galerií nachází i 257 knihoven a jejich poboček. Výčet kulturních stánků završují tzv. stagiová divadla (tj. divadla bez vlastních souborů a tvorby).
Území Libereckého kraje je rovněž významnou oblastí z hlediska cestovního ruchu. Výjimečná krajina, přírodní útvary a pozoruhodnosti, kulturně historické památky regionu se stávají cílem tuzemských i zahraničních návštěvníků. V kraji je několik specifických území (Krkonoše - západní část, Jizerské hory, Turnovsko - Český Ráj, Doksy a okolí, Lužické hory, Podkrkonoší), které mají silně rozvinuté aktivity spojené s cestovním ruchem.
K historicky cenným objektům s vysokou návštěvností patří hrady a zámky (Bezděz, Zákupy, Lemberk, Frýdlant, Sychrov, Hrubý Rohozec, Valdštejn) a řada církevních objektů. Krajinu obohacují mnohé vodní plochy, z nichž nejznámější je Máchovo jezero. Pro návštěvníky kraje se nabízí kapacita přes 50 tisíc lůžek v různých kategoriích ubytovacích zařízení. Kromě toho je na území kraje vysoká koncentrace objektů individuální rekreace (chat a chalup), a to zejména v okresech Česká Lípa a Semily. Rozvoji cestovního ruchu napomáhají silniční a železniční hraniční přechody i množství přechodů pro pěší v rámci malého pohraničního styku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama